O mně

Jak jsem se stala Knihařkou?

Studovala jsem grafický design v Praze na Prague College a před sebou měla budoucnost grafického designéra. Loga, brožury, typografie, reklamy… Vůči knihám jsem byla slepá. Tedy přesněji k jejich výrobě. Ani jednou během studia mě nenapadlo zkoumat, jak se knížky dělají. A že tam bylo pár momentů, kdy mě to mohlo trknout.

Vůči knihám jsem byla slepá.

Sorry, knížky!

Třeba když si spolužačka navrhovala v rámci konceptu restaurace menu svázané japonskou vazbou. Nebo když jsem já měla jako projekt ilustrovanou knihu a šla ji nechat svázat do krásného knihařství! Nebo když jsem hledala stáž, tak tam padla zmínka, že majitelka jednoho grafického studia se věnuje knihvazačství a že by mě to mohla naučit. No jasně, že jsem na tu stáž nešla!

Prostě ze mě měl být grafik, to jsem přece studovala. A nedlouho poté mě pohltily reklamní agentury se storyboardy, logomanuály a spoty v televizi. Byla to skvělá zkušenost, hodně jsem se naučila, ale chtěla jsem dělat něco vlastního, čemu věřím. A také dělat něco rukama.
S papírem. Pryč od sezení u počítače.

A pak jednou když jsem chtěla opět dát sentimentální a nostalgický dárek v podobě fotoalba, tak mě to napadlo. Budu vyrábět fotoalba! Tedy přesněji řečeno jsem se naštvala, protože jsem ho chtěla vyrobit hezké a vůbec mi to nešlo. Jediné, co jsem zvládla, bylo udělat díry děrovačkou a stránky protáhnout provázkem. Přece to musí jít i lépe.

Tak jsem začala googlit. Kde se to dá studovat? Hm, už moc nikde. Nějaké kurzy? Jo, jeden jsem našla! A co nějaká literatura? Něco málo taky.

Hledat řemesla na internetu? Kdepak.

Abych byla schopná vyrobit fotoalbum, které by splňovalo moje nároky na design a funkčnost, musela jsem se naučit prakticky celou knihařinu. Ani né, že bych to chtěla všechno využít, ale chtěla jsem vědět všechno. Úplně mě to pohltilo.

Wow efekt stohové řezačky

Na tom prvním kurzu mě to hodně oslovilo, i když to nebylo moc odborné. Šili jsme zápisníky, mramorovali papír a pak zápisníky ořezávali řezákem. Cože? Tohle mám použít v podnikání? Můj sen se mi začal trochu rozplývat, ale jen do momentu, než jedna účastnice kurzu přinesla řezačku. My všichni jsme tak už dobrých dvacet minut ořezávali zápisník a ona přišla o tu dobu později, vzala zápisník a během pár vteřin ho perfektně ořezala.

To byl pro mě „ten moment“.
Tu řezačku chci
a ono to půjde!

S odstupem času můžu říct, že to šlo, ale velmi velmi pomalu. Tři roky jsem se to učila a vyvíjela prototypy. Pomalé to bylo proto, že jsem tím netrávila moc času. Byla to spíš bokovka, kterou jsem měla, zatímco jsem dělala grafičku na volné noze, což mi bralo dost času.

S fotoalby jsem dělala pokroky a vždy z každého úspěchu byla nadšená, ale těch výrobních zádrhelů tam bylo fakt hodně. Příliš složité, těžkopádné na výrobu a nejednotný výsledek. Tak jsem začla osekávat a zjednodušovat.

Před rokem jsem sesedla z grafické židle a rozhodla se, že značku fotoalb, GOLDENKAT, pozvednu k životu. A za ten rok jsem doladila výrobu, design a spoustu věcí. Kdybych to měla dělat bokem, tak to nedodělám nikdy. Ale pořád je co zlepšovat, vyvíjet a hlavně propagovat.

Mezitím jsem si střihla i pár knihařských projektů jako šití zápisníků, krabičky. Zkoumala nové metody, chodila na kurzy a vzdělávala se. Vlastně jsem si vytvořila opět druhou židli místo té grafické – Knihařku. Vzdělávací koncept s cílem předat radost z knihařiny dál.

Zpětně mě mrzí, že jsem nezačala Knihařkou a mezitím vyvíjela fotoalba, ale prostě to bylo naopak. Knihařka bude učit, ukazovat ve videích a návodech, jak se knihařina dělá. Naučí vás, jak si ušít zápisník a vyrobit jednoduché věci z papíru. Naživo na kurzech nebo v pohodlí vašeho domova.

Na začátku mám vždycky velké vize, které v reálu pak různě ztroskotávají, nebo se jen zastaví a čekají, kdy na ně přijde řada. Nebude to všechno hned.

Nejsem z těch mileniálů, co potřebují všechno hned. Naopak, umím si počkat, vylepšovat a hledat inspiraci v minulosti ve starých řemeslech. Ale i tak jsem furt na Instagramu.

@kniharka.cz

Možná vás zajímá i něco z reálného života.

Country gal
Pocházím z Olomouce a bydlím nedaleko na vesnici. Jo, umím už být pěkná vesana. Přes léto farmařím na záhonku a mám slepice, ke kterým mám láskyplný vztah. Kdybych se nekrotila, tak bych byla od rána do večera schopná spamovat fotkama slepic a koček. Ale občas to nevydřím a to se pak třese celý instáč.

Vintage
Beatlesačka, analogová fotografie, LP desky, hudba, plakáty a grafika.

Design
Grafický design mám v sobě a umím ho využít. Ráda se obklopuju hezkými věcmi (minimalismus především!) a umím spojit řemeslo s trendy designem.

Zajdem na kafe?
Ráda se učím dalším technikám jako kaligrafie, moderní výšivka nebo akvarel. Moc mě taky baví se seznamovat s kreativně naladěnými lidmi a podporovat další projekty.

tags: kavárenský povaleč (který většinou nemá kavárny v dosahu, tak se povaluje s kávou doma), sci-fi a 80s nadšenec (nejlíp v této kombinaci; filmy i seriály), střídmý cestovatel (no keš – doma budeš) a business girl (stavte se na eshop!)